Lidská práva jsou nevyjednatelná.

Právní stát je musí zaručit a účinně chránit.

Lidská práva

Lidská práva chrání důstojnost, svobodu a základní postavení každého člověka vůči veřejné moci. Jejich ochrana vychází z českého ústavního pořádku, mezinárodních úmluv, práva Evropské unie a judikatury evropských a mezinárodních soudů.

Základní pilíře ochrany lidských práv

Ochrana lidských práv není založena na jediném právním předpisu ani na jediné instituci. V České republice ji tvoří vzájemně propojený systém ústavních, evropských a mezinárodních záruk.

Tyto dokumenty vymezují základní práva a svobody jednotlivce, stanovují povinnosti veřejné moci a vytvářejí mechanismy, jejichž prostřednictvím se lze ochrany těchto práv domáhat.

Česká republika

Listina základních práv a svobod

Základní katalog ústavně zaručených práv a svobod v České republice. Zavazuje orgány veřejné moci a představuje jedno ze základních měřítek pro posuzování zásahů státu do práv jednotlivce.

Rada Evropy

Evropská úmluva o lidských právech

Mezinárodní úmluva chránící základní práva a svobody v členských státech Rady Evropy. Dodržování práv zaručených Úmluvou podléhá kontrole Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Evropská unie

Listina základních práv Evropské unie

Zakotvuje základní práva uznávaná právem Evropské unie. Vztahuje se na orgány a instituce EU a na členské státy tehdy, pokud uplatňují právo Evropské unie.

Organizace spojených národů

Mezinárodní ochrana lidských práv

Systém OSN tvoří Všeobecná deklarace lidských práv a řada mezinárodních úmluv, které chrání lidskou důstojnost, svobodu, rovnost a další základní práva a stanovují mezinárodní standardy jejich ochrany.

Evropský systém ochrany lidských práv

Pro ochranu základních práv v České republice má mimořádný význam systém vytvořený Radou Evropy a Evropskou úmluvou o lidských právech. Jednotlivec se za stanovených podmínek může domáhat ochrany svých práv také před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku.

Evropský soud pro lidská práva

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) je mezinárodní soud se sídlem ve Štrasburku, který dohlíží na dodržování práv a svobod zaručených Evropskou úmluvou o lidských právech.

Soud posuzuje stížnosti osob, které tvrdí, že některý ze smluvních států porušil jejich práva chráněná Úmluvou. Jeho rozsudky jsou pro dotčené státy závazné.

ESLP není institucí Evropské unie. Je orgánem systému ochrany lidských práv vytvořeného v rámci Rady Evropy.

Evropská úmluva o lidských právech

Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod představuje jeden ze základních pilířů evropského systému ochrany lidských práv.

Chrání mimo jiné právo na život, zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení, právo na svobodu a osobní bezpečnost, právo na spravedlivý proces, respektování soukromého a rodinného života, svobodu projevu a právo na účinný prostředek nápravy.

Česká republika je Úmluvou vázána a její orgány veřejné moci jsou povinny práva z ní vyplývající respektovat.

Individuální stížnost k ESLP

Jednotlivec, který se domnívá, že stát porušil některé z jeho práv zaručených Evropskou úmluvou o lidských právech, může za splnění stanovených podmínek podat individuální stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva.

Stížnost musí splňovat přísné podmínky přijatelnosti. Zpravidla je nutné nejprve vyčerpat dostupné vnitrostátní prostředky nápravy a dodržet lhůtu stanovenou Úmluvou.

Pro podání stížnosti se používá oficiální formulář ESLP. Důležité je rovněž respektovat pokyny Soudu týkající se jeho vyplnění a předložení potřebných dokumentů.

Ochrana osob zbavených svobody

Zbavení osobní svobody neznamená ztrátu lidských práv.

Osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu si zachovávají všechna základní práva, která jim nebyla zákonným rozhodnutím odňata. Stát odpovídá za to, aby podmínky zbavení svobody respektovaly lidskou důstojnost a odpovídaly evropským a mezinárodním standardům.

Standardy ochrany osob zbavených svobody

Podmínky ve vazbě a výkonu trestu nejsou pouze otázkou vnitrostátní vězeňské politiky. Podléhají také standardům Rady Evropy, Organizace spojených národů, práva Evropské unie a judikatuře Evropského soudu pro lidská práva.

Evropská vězeňská pravidla

Standardy Rady Evropy pro zacházení s vězněnými osobami

Evropská vězeňská pravidla Rady Evropy stanovují základní standardy zacházení s osobami zbavenými svobody. Vycházejí ze zásady, že vězněné osoby si zachovávají všechna práva, která jim nebyla zákonně odňata, a že omezení jejich práv musí být nezbytná a přiměřená.

Standardní minimální pravidla OSN pro zacházení s vězni (Pravidla Nelsona Mandely)

Revidované mezinárodní standardy OSN z roku 2015

Pravidla Nelsona Mandely představují současný základní mezinárodní standard OSN pro zacházení s osobami zbavenými svobody. Revidovaná pravidla, přijatá Valným shromážděním OSN v roce 2015, vycházejí z respektu k lidské důstojnosti vězněných osob a stanovují standardy mimo jiné pro ubytování, hygienu, zdravotní péči, kázeňská opatření, kontakt s vnějším světem, stížnosti a nezávislé kontroly vězeňských zařízení.

Zelená kniha Evropské komise

Vazba a podmínky zbavení svobody v EU

Evropská komise se zabývá podmínkami vazby a výkonu trestu také z pohledu vzájemné důvěry mezi členskými státy Evropské unie. Zdůrazňuje význam přiměřenosti, nezbytnosti a časového omezení zbavení osobní svobody.

Torreggiani a další proti Itálii

Rozsudek ESLP – 8. ledna 2013

Evropský soud pro lidská práva konstatoval porušení zákazu nelidského či ponižujícího zacházení v souvislosti s přeplněností věznic a nedostatečným osobním prostorem vězňů. Rozsudek se stal významným evropským měřítkem pro posuzování podmínek zbavení svobody.

Zákaz mučení a nelidského nebo ponižujícího zacházení

Zákaz mučení a nelidského nebo ponižujícího zacházení patří mezi základní a absolutní záruky ochrany lidské důstojnosti. Článek 3 Evropské úmluvy o lidských právech stanoví, že nikdo nesmí být mučen ani podrobován nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu.

Tento zákaz platí bez výjimky. Stát je povinen nejen sám takového jednání zanechat, ale také vytvářet podmínky, které osoby nacházející se pod jeho kontrolou před takovým zacházením účinně chrání.

Zvláštní význam má článek 3 v situacích, kdy je člověk zbaven osobní svobody a je proto zcela odkázán na podmínky vytvořené státem.

Práva obětí trestných činů

Ochrana základních práv zahrnuje také osoby, které se staly oběťmi trestných činů. Mají právo na respektování své důstojnosti, na informace, podporu a ochranu a za stanovených podmínek také na účast v trestním řízení.

Evropské právo stanoví minimální standardy, které mají zajistit, aby s oběťmi bylo zacházeno citlivě, profesionálně a bez diskriminace a aby byly chráněny před sekundární a opakovanou viktimizací, zastrašováním a odvetou.

Významným základem této ochrany je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU, která stanoví minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu.

Promlčení a závažná porušení lidských práv

Uplatnění nároků vzniklých v důsledku zásahu veřejné moci do základních práv může být ve vnitrostátním právu omezeno promlčecími lhůtami. U závažných zásahů do lidské důstojnosti však vzniká zásadní otázka, zda a za jakých podmínek může uplynutí času zabránit účinnému uplatnění práva na nápravu.

Otázka, kterou se zabývá PAS

Může stát prostřednictvím vnitrostátních promlčecích pravidel definitivně vyloučit nárok na nápravu újmy způsobené závažným porušením základních lidských práv, zejména zákazem mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení?

PAS se touto otázkou zabývá z pohledu českého ústavního práva, Evropské úmluvy o lidských právech, mezinárodních závazků České republiky a relevantní evropské a mezinárodní judikatury.

Zvláštní pozornost věnujeme vztahu mezi vnitrostátními pravidly o promlčení, právem na účinný prostředek nápravy a povinností státu zajistit skutečnou a efektivní ochranu před nejzávažnějšími zásahy do lidské důstojnosti.

Dokumenty k ochraně lidských práv

Základní dokumenty, mezinárodní úmluvy a praktické materiály

Ochrana lidských práv vychází z řady ústavních, evropských a mezinárodních dokumentů. Na jednom místě proto zpřístupňujeme základní právní prameny, praktické materiály a vybrané dokumenty, které mohou pomoci při orientaci v systému ochrany lidských práv.

Dokumenty jsou uspořádány podle jednotlivých oblastí tak, aby bylo možné rychle nalézt příslušnou úmluvu, pravidla, formulář nebo další související materiál.

Základní dokumenty o lidských právech

Základní rámec ochrany lidských práv v České republice tvoří vnitrostátní ústavní pořádek spolu s evropskými a mezinárodními závazky. Následující dokumenty patří k nejdůležitějším pramenům této ochrany.

Listina základních práv a svobod

Listina základních práv a svobod
Česká republika · usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb.

Součást ústavního pořádku České republiky a základní katalog ústavně zaručených práv a svobod. Zakotvuje mimo jiné ochranu lidské důstojnosti, osobní svobody, soukromí, spravedlivého procesu a politických, hospodářských, sociálních a kulturních práv.

Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod

Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod
Rada Evropy · Řím · 4. listopadu 1950

Základní evropská mezinárodní smlouva o ochraně lidských práv. Její dodržování kontroluje Evropský soud pro lidská práva a jednotlivci se za stanovených podmínek mohou na tento soud obrátit se stížností proti smluvnímu státu.

Listina základních práv Evropské unie

Listina základních práv Evropské unie
Evropská unie · vyhlášena 7. prosince 2000 · právně závazná od 1. prosince 2009

Katalog základních práv Evropské unie zahrnující práva spojená s lidskou důstojností, svobodami, rovností, solidaritou, občanstvím a soudní ochranou. Pro členské státy je závazná při uplatňování práva Evropské unie.

Všeobecná deklarace lidských práv

Všeobecná deklarace lidských práv
Organizace spojených národů · 10. prosince 1948

Jeden ze základních dokumentů moderní mezinárodní ochrany lidských práv. Prohlašuje, že všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní v důstojnosti a právech, a formuluje univerzální katalog základních práv a svobod.

Evropský soud pro lidská práva

Evropský soud pro lidská práva dohlíží na dodržování práv a svobod zaručených Evropskou úmluvou o lidských právech. Jednotlivec se na něj může za stanovených podmínek obrátit poté, co vyčerpal dostupné vnitrostátní prostředky nápravy. Následující dokumenty poskytují základní právní a praktické informace pro podání individuální stížnosti.

Evropská úmluva o lidských právech

Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod
Rada Evropy · Řím · 4. listopadu 1950

Úmluva vymezuje základní práva a svobody, jejichž dodržování Evropský soud pro lidská práva kontroluje. Upravuje rovněž základní rámec fungování Soudu a právo jednotlivce podat za stanovených podmínek individuální stížnost.

Formulář stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva

Formulář stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva
Evropský soud pro lidská práva · oficiální formulář

Oficiální formulář určený pro podání individuální stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva. Stížnost musí být podána v požadované formě a obsahovat všechny informace a dokumenty nezbytné pro její posouzení.

Pokyny pro vyplnění formuláře stížnosti

Pokyny pro vyplnění formuláře stížnosti
Evropský soud pro lidská práva · praktické pokyny

Pokyny vysvětlují, jak správně vyplnit formulář stížnosti, uvést rozhodné skutečnosti a namítaná porušení Úmluvy a přiložit potřebné dokumenty. Jejich dodržení je důležité pro splnění formálních požadavků na podání stížnosti.

Praktický průvodce podmínkami přijatelnosti

Praktický průvodce podmínkami přijatelnosti
Evropský soud pro lidská práva · podmínky přijatelnosti stížnosti

Podrobný průvodce vysvětlující podmínky, které musí individuální stížnost splňovat, aby se jí Evropský soud pro lidská práva mohl zabývat. Pomáhá zejména při orientaci v požadavku vyčerpání vnitrostátních prostředků nápravy, lhůtě pro podání stížnosti a dalších kritériích přijatelnosti.

Upozornění: Zveřejněné materiály mají informační charakter. Podmínky přijatelnosti stížnosti je vždy nutné posuzovat s ohledem na okolnosti konkrétního případu a aktuální pravidla Evropského soudu pro lidská práva.

Osoby zbavené svobody

Osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody zůstávají nositeli základních lidských práv. Podmínky jejich držení, zacházení s nimi, zdravotní péče, kontakt s vnějším světem i dostupnost prostředků nápravy podléhají evropským a mezinárodním standardům.

Následující dokumenty patří k důležitým pramenům pro posuzování podmínek zbavení osobní svobody a ochrany lidské důstojnosti.

Evropská vězeňská pravidla

Evropská vězeňská pravidla
Rada Evropy · doporučení Rec(2006)2 · 11. ledna 2006

Soubor evropských standardů pro zacházení s osobami zbavenými svobody a správu vězeňských zařízení. Pravidla vycházejí ze zásady, že osoby zbavené svobody si zachovávají všechna práva, která jim nebyla zákonně odňata, a že vězeňské podmínky musí respektovat lidskou důstojnost.

Standardní minimální pravidla pro zacházení s vězni (1955)

Standardní minimální pravidla pro zacházení s vězni (1955)
Organizace spojených národů · přijata v roce 1955 · schválena ECOSOC v roce 1957

Jeden ze základních mezinárodních souborů minimálních standardů pro zacházení s vězni. Pravidla upravují mimo jiné ubytování, hygienu, zdravotní péči, disciplínu, kontakt s vnějším světem a zacházení s různými kategoriemi vězněných osob.

V roce 2015 byla pravidla komplexně revidována a přijata v aktualizované podobě jako Pravidla Nelsona Mandely.

Pravidla Nelsona Mandely – Standardní minimální pravidla OSN pro zacházení s vězni (2015)

Standardní minimální pravidla OSN pro zacházení s vězni – Pravidla Nelsona Mandely
Organizace spojených národů · revidována v roce 2015 · přijata Valným shromážděním OSN

Pravidla Nelsona Mandely představují komplexně revidované znění původních Standardních minimálních pravidel pro zacházení s vězni z roku 1955. Revidovaná pravidla byla přijata Valným shromážděním OSN v roce 2015 a pojmenována na počest Nelsona Mandely.

Pravidla vycházejí ze zásady respektování lidské důstojnosti všech vězněných osob a stanovují mezinárodní standardy pro podmínky zbavení svobody a zacházení s vězni. Zabývají se mimo jiné ubytováním a hygienou, zdravotní péčí, kázeňskými opatřeními a omezeními, kontaktem s vnějším světem, stížnostmi, vyšetřováním úmrtí a případů špatného zacházení, jakož i nezávislými kontrolami vězeňských zařízení.

Zvláštní význam mají Pravidla Nelsona Mandely pro prevenci mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání a pro posuzování podmínek, za nichž stát zbavuje člověka osobní svobody.

Původní znění Standardních minimálních pravidel z roku 1955 je v této knihovně zpřístupněno samostatně jako historický dokument.

Zelená kniha Evropské komise – vazba a podmínky zbavení osobní svobody

Zelená kniha – Posílení vzájemné důvěry v evropském soudním prostoru
Evropská komise · KOM(2011) 327 v konečném znění · 14. června 2011

Konzultační dokument Evropské komise věnovaný vazbě a dalším otázkám zbavení osobní svobody v Evropské unii. Zabývá se mimo jiné podmínkami vazby, délkou zbavení svobody a jejich významem pro vzájemnou důvěru mezi justičními systémy členských států.

Torreggiani a další proti Itálii

Torreggiani a další proti Itálii
Evropský soud pro lidská práva · rozsudek ze dne 8. ledna 2013

Významný rozsudek týkající se přeplněnosti věznic a nedostatečného osobního prostoru vězňů. ESLP shledal porušení článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech a poukázal na strukturální povahu problému v italském vězeňském systému.

České znění: PAS zpřístupňuje (neoficiální) český překlad rozsudku pro jeho praktické využití v českém prostředí.

Zákaz mučení a nelidského nebo ponižujícího zacházení

Zákaz mučení a nelidského nebo ponižujícího zacházení či trestání patří mezi základní a absolutní záruky ochrany lidské důstojnosti. Je zakotven v Evropské úmluvě o lidských právech i v dalších mezinárodních dokumentech.
Následující dokumenty a vybraná judikatura představují důležité právní prameny pro posuzování povinností státu v této oblasti.

Evropská úmluva o lidských právech – článek 3

Evropská úmluva o lidských právech – článek 3
Rada Evropy · zákaz mučení a nelidského nebo ponižujícího zacházení anebo trestu

Základní evropská právní záruka stanovující absolutní zákaz mučení a nelidského nebo ponižujícího zacházení anebo trestu. Od zákazu podle článku 3 se nelze odchýlit ani za mimořádných okolností.

Úmluva OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání

Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání
Organizace spojených národů · New York · 10. prosince 1984 · vyhláška č. 143/1988 Sb.

Základní mezinárodní úmluva zaměřená na prevenci a zákaz mučení. Stanoví povinnosti států předcházet mučení, vyšetřovat podezření na takové jednání a zajistit ochranu a prostředky nápravy jeho obětem.

Evropská úmluva o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání

Evropská úmluva o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání
Rada Evropy · 1987

Úmluva vytvořila preventivní systém kontroly míst, v nichž jsou osoby zbaveny svobody, a Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT).

Standardy CPT

Standardy CPT
Evropský výbor pro zabránění mučení (CPT) · Rada Evropy

Standardy vycházející z dlouhodobé kontrolní činnosti CPT v místech zbavení svobody. Zabývají se mimo jiné podmínkami ve věznicích a policejních celách, osobním prostorem, zdravotní péčí, izolací, kontaktem s vnějším světem a prevencí špatného zacházení.

Opční protokol k Úmluvě OSN proti mučení (OPCAT)

Opční protokol k Úmluvě OSN proti mučení (OPCAT)
Organizace spojených národů · 2002

Vytváří systém pravidelných preventivních návštěv míst, kde jsou osoby zbaveny svobody, prostřednictvím mezinárodního Podvýboru OSN pro prevenci mučení a národních preventivních mechanismů.

Vybraná judikatura ESLP k článku 3

Evropský soud pro lidská práva · výběr rozhodnutí

Judikatura Evropského soudu pro lidská práva konkretizuje rozsah ochrany poskytované článkem 3 a kritéria pro posouzení, zda určité zacházení dosáhlo intenzity mučení, nelidského nebo ponižujícího zacházení či trestu. Výběr bude průběžně doplňován o významná rozhodnutí Soudu.

Práva obětí trestných činů

Ochrana lidských práv zahrnuje také práva osob, které se staly oběťmi trestných činů. Evropské právo stanoví minimální standardy, jejichž cílem je zajistit respektování důstojnosti obětí, jejich přístup k informacím a podpoře, účast v trestním řízení a ochranu před sekundární a opakovanou viktimizací.
Následující dokument představuje základní evropský právní rámec pro práva, podporu a ochranu obětí trestných činů.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU
Evropská unie · 25. října 2012

Směrnice stanoví minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu. Upravuje mimo jiné právo na informace, přístup ke službám podpory, procesní práva obětí a jejich ochranu před sekundární a opakovanou viktimizací, zastrašováním a odvetou.

Promlčení a závažná porušení lidských práv

Otázka promlčení nabývá zvláštního významu tam, kde jde o nejzávažnější zásahy do lidské důstojnosti a základních lidských práv. Mezinárodní právo u některých kategorií nejzávažnějších zločinů výslovně zakotvuje jejich nepromlčitelnost.

Následující dokumenty představují významná historická a mezinárodněprávní východiska pro posuzování vztahu mezi závažným porušením lidských práv a během času.

Úmluva o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti

Úmluva o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti
Organizace spojených národů · New York · 26. listopadu 1968 · vyhláška č. 53/1974 Sb.

Úmluva zakotvuje zásadu, že na válečné zločiny a zločiny proti lidskosti se nepromlčení vztahuje bez ohledu na dobu jejich spáchání. Představuje významný mezinárodněprávní pramen pro posuzování vztahu mezi během času a odpovědností za nejzávažnější zločiny.

Statut Mezinárodního vojenského soudního dvora

Statut Mezinárodního vojenského soudního dvora
Londýnská dohoda · 8. srpna 1945

Jeden ze základních dokumentů poválečného mezinárodního trestního práva. Článek 6 statutu vymezuje zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

Související právní prameny a podklady

V přípravě

PAS připravuje k otázce promlčení nároků souvisejících se závažným porušením základních práv samostatnou právní analýzu.

Další mezinárodní dokumenty

Mezinárodní systém ochrany lidských práv tvoří vedle Evropské úmluvy o lidských právech řada dalších úmluv, paktů, protokolů a mezinárodních standardů. Tyto dokumenty chrání jednotlivé skupiny práv, stanovují povinnosti států a vytvářejí další mechanismy mezinárodní kontroly.

Tuto část budeme průběžně doplňovat o významné dokumenty Organizace spojených národů, Rady Evropy a dalších mezinárodních institucí.

Mezinárodní pakt o občanských a politických právech

Mezinárodní pakt o občanských a politických právech
Organizace spojených národů · New York · 16. prosince 1966

Mezinárodní smlouva chránící mimo jiné právo na život, osobní svobodu a bezpečnost, právo na spravedlivý proces, soukromí, svobodu projevu, shromažďování a další občanská a politická práva.

Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech

Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech
Organizace spojených národů · New York · 16. prosince 1966

Mezinárodní smlouva zakotvující mimo jiné právo na práci, spravedlivé pracovní podmínky, sociální zabezpečení, ochranu rodiny, zdraví, vzdělání a účast na kulturním životě.

Úmluva o právech dítěte

Úmluva o právech dítěte
Organizace spojených národů · New York · 20. listopadu 1989

Základní mezinárodní úmluva o ochraně práv dětí. Zakotvuje mimo jiné zásadu nejlepšího zájmu dítěte, právo dítěte na život a rozvoj, ochranu před násilím a vykořisťováním a právo dítěte vyjádřit svůj názor ve věcech, které se jej týkají.

Úmluva o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva o právech osob se zdravotním postižením
Organizace spojených národů · New York · 13. prosince 2006

Mezinárodní úmluva zaměřená na zajištění plného a rovného požívání lidských práv a základních svobod osobami se zdravotním postižením. Zdůrazňuje jejich důstojnost, autonomii, rovnost, přístupnost a účinné zapojení do společnosti.

Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen

Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen
Organizace spojených národů · New York · 18. prosince 1979

Mezinárodní úmluva zavazující smluvní státy k odstraňování diskriminace žen a k zajištění rovnosti žen a mužů v politickém, hospodářském, sociálním, kulturním, občanském a dalších oblastech života.

Vybraná judikatura

Soudní rozhodnutí konkretizují obsah základních práv a určují, jak musí být jejich ochrana uplatňována v praxi. PAS sleduje a zpřístupňuje vybranou judikaturu českých, evropských a mezinárodních soudů, která má význam pro ochranu základních práv a kontrolu výkonu veřejné moci.

Evropský soud pro lidská práva

Judikatura k Evropské úmluvě o lidských právech

Rozsudky a rozhodnutí ESLP vykládají práva zaručená Evropskou úmluvou o lidských právech a stanovují standardy, které musí smluvní státy při jejich ochraně respektovat.

Ústavní soud České republiky

Ústavní ochrana základních práv a svobod

Nálezy a usnesení Ústavního soudu konkretizují ochranu práv zaručených ústavním pořádkem České republiky a posuzují zásahy orgánů veřejné moci do základních práv jednotlivce.

Soudní dvůr Evropské unie

Základní práva v právu Evropské unie

Judikatura Soudního dvora Evropské unie vykládá základní práva v oblastech působnosti práva EU, zejména ve vztahu k Listině základních práv Evropské unie a zásadám unijního práva.

Analýzy a stanoviska PAS

Ochrana lidských práv nekončí zveřejněním právních předpisů, mezinárodních úmluv nebo soudních rozhodnutí. Jejich skutečný význam se ukazuje teprve při posuzování konkrétních případů a postupů orgánů veřejné moci.

PAS proto připravuje vlastní analýzy, odborná stanoviska a dokumentované případové studie. Zabýváme se jednotlivými případy i otázkami, které mohou poukazovat na širší systémový problém.

Při naší práci propojujeme právní předpisy, judikaturu, dokumentaci konkrétního případu a další ověřitelné informace. Naším cílem je srozumitelně ukázat, v čem problém spočívá, jaké právní a lidskoprávní otázky vyvolává a zda odhaluje nedostatky, které přesahují rámec jednotlivého případu..

Instituce a prostředky právní ochrany

Pokud se domníváte, že došlo k porušení Vašich základních práv, záleží další postup na konkrétních okolnostech případu, na orgánu, který do Vašich práv zasáhl, a na tom, jaké prostředky nápravy již byly využity.

Neexistuje jediná instituce příslušná pro všechny případy porušování lidských práv. Níže proto uvádíme základní přehled institucí a prostředků právní ochrany, které český, evropský a mezinárodní právní řád stanoví pro ochranu základních práv.

Jejich uvedení však nelze chápat jako doporučení obrátit se na konkrétní instituci ani jako vyjádření důvěry PAS v její fungování či v účinnost příslušného prostředku nápravy. Samotná existence právního prostředku totiž ještě neznamená, že poskytuje jednotlivci skutečnou a účinnou ochranu.

Jedním ze základních úkolů PAS je proto kriticky sledovat výkon veřejné moci a zkoumat, zda instituce a právní prostředky určené k ochraně základních práv tuto ochranu skutečně poskytují – zda jsou nezávislé, dostupné, včasné a účinné a zda dokážou nezákonný nebo svévolný zásah veřejné moci napravit.

Obecné soudy

Obecné soudy představují v českém právním řádu základní součást systému soudní ochrany práv v občanském, trestním a správním soudnictví. Právní řád v jednotlivých řízeních stanoví prostředky, jejichž prostřednictvím lze uplatňovat ochranu práv, napadat rozhodnutí nebo zásahy veřejné moci či uplatňovat nároky na náhradu újmy.

Využití dostupných vnitrostátních prostředků nápravy může být zároveň nezbytným předpokladem pro pozdější podání ústavní stížnosti nebo stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva. Jejich skutečná účinnost však musí být posuzována nejen podle jejich formální existence, ale také podle toho, zda jsou v praxi schopny porušení základního práva včas a účinně napravit.

Ústavní soud České republiky

Ústavní soud je ústavním orgánem ochrany ústavnosti a v systému právní ochrany má zvláštní postavení při ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod. Za zákonem stanovených podmínek se na něj může obrátit osoba, která tvrdí, že pravomocným rozhodnutím, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda.

Ústavní stížnost není dalším běžným opravným prostředkem. Pro její podání platí zákonné podmínky a lhůty a zpravidla je nutné předtím vyčerpat dostupné procesní prostředky ochrany.

Také u ústavní stížnosti PAS rozlišuje mezi formální existencí prostředku ochrany a jeho skutečnou účinností v konkrétním případě.

Veřejný ochránce práv

Veřejný ochránce práv prověřuje postup úřadů a dalších institucí v rozsahu stanoveném zákonem. Zvláštní působnost vykonává také při ochraně osob omezených na svobodě a při prevenci špatného zacházení v místech, jako jsou věznice, policejní cely, zařízení sociálních služeb nebo některá zdravotnická zařízení.

Ombudsman není soudem a nemůže rušit soudní rozhodnutí. Může však provádět šetření, upozorňovat na pochybení a požadovat či doporučovat přijetí nápravných opatření.

Evropský soud pro lidská práva

Evropský soud pro lidská práva posuzuje za podmínek stanovených Evropskou úmluvou o lidských právech individuální stížnosti osob, které tvrdí, že některý ze smluvních států porušil jejich práva zaručená Úmluvou.

Před podáním stížnosti je zpravidla nutné vyčerpat účinné vnitrostátní prostředky nápravy. Pro podání stížnosti platí rovněž přísná lhůta a další podmínky přijatelnosti. ESLP není další odvolací instancí nad českými soudy; posuzuje, zda stát porušil práva chráněná Úmluvou.

Policie a státní zastupitelství

Podezření na spáchání trestného činu může být předmětem trestního oznámení a následného postupu orgánů činných v trestním řízení. Trestní oznámení může podat nejen poškozený, ale také jiná osoba, která se dozvěděla o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestného činu.

Státní zastupitelství vykonává v přípravném trestním řízení zákonem stanovený dozor a plní další úkoly svěřené mu právním řádem. Také činnost policie a státního zastupitelství při vyřizování podnětů týkajících se možného porušování základních práv může být předmětem kritického sledování PAS.

Generální inspekce bezpečnostních sborů

Generální inspekce bezpečnostních sborů má zákonem vymezenou působnost při prověřování a vyšetřování trestné činnosti osob spadajících do její působnosti, zejména příslušníků Policie České republiky, Vězeňské služby České republiky a Celní správy České republiky.

Do její působnosti proto mohou spadat také případy, v nichž podezření na protiprávní jednání souvisí s příslušníkem některého z těchto bezpečnostních sborů. Skutečná nezávislost a účinnost kontroly jednání příslušníků bezpečnostních sborů přitom představuje významnou součást ochrany jednotlivce před zneužitím veřejné moci.

Mezinárodní mechanismy ochrany lidských práv

Vedle Evropského soudu pro lidská práva existují další mezinárodní mechanismy kontroly dodržování lidských práv, zejména v rámci Organizace spojených národů. Některé mezinárodní úmluvy zřizují specializované výbory, které sledují plnění závazků smluvních států a za stanovených podmínek mohou posuzovat také individuální oznámení.

Možnost využití konkrétního mechanismu závisí na povaze namítaného porušení, příslušné mezinárodní úmluvě, závazcích České republiky a splnění stanovených podmínek.

PAS – Právo a Spravedlnost

PAS není soudem, správním orgánem ani orgánem činným v trestním řízení a nemůže nahrazovat advokáta ani rozhodovat o právech a povinnostech jednotlivce.

Naší úlohou je něco jiného: sledovat, dokumentovat a kriticky hodnotit případy, v nichž může docházet k porušování základních práv nebo k selhání mechanismů, které mají tato práva chránit.

Zabýváme se zejména případy, které mohou poukazovat na závažnější nebo systémový problém, svévolný výkon veřejné moci, nedostatečnou ochranu jednotlivce nebo neúčinnost dostupných prostředků nápravy.

Na základě dostupné dokumentace můžeme případ analyzovat, upozornit na jeho lidskoprávní rozměr, sledovat postup příslušných institucí, obracet se na odpovědné orgány a podle povahy věci využít také veřejnou kontrolu, odbornou diskusi nebo mezinárodní mechanismy ochrany lidských práv.

Přijetí podnětu neznamená, že PAS případ převezme nebo že může zajistit konkrétní výsledek. O tom, kterým případům se budeme podrobněji věnovat, rozhodujeme individuálně s ohledem na jejich závažnost, dokumentaci a možný širší společenský význam.

Kontaktujte nás

Důležité upozornění

Informace zveřejněné na této stránce slouží k základní orientaci v oblasti ochrany lidských práv a nenahrazují individuální právní poradenství ani právní zastoupení.

Každý případ je nutné posuzovat podle jeho konkrétních okolností. Pro podání opravných prostředků, ústavní stížnosti, stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva nebo jiných právních prostředků mohou platit zákonné a procesní lhůty.

Obrácení se na PAS ani na jinou nevládní organizaci samo o sobě běh těchto lhůt nestaví ani neprodlužuje.

Pokud může ve Vašem případě běžet lhůta pro uplatnění práv nebo podání opravného prostředku, doporučujeme bezodkladně vyhledat odbornou právní pomoc.

Domníváte se, že došlo k porušení lidských práv?

Porušení základních práv se může týkat každého z nás. Někdy jde o pochybení v konkrétním případě, jindy může individuální zkušenost upozornit na problém, který se dotýká mnohem většího počtu lidí.

Pokud se domníváte, že orgán veřejné moci zasáhl do Vašich základních práv, nebo máte informace o případu, který může poukazovat na závažnější či systémový problém, můžete se obrátit na PAS.

Každý podnět posuzujeme individuálně s ohledem na jeho lidskoprávní význam, dostupnou dokumentaci a možný širší přesah.

Lidská práva nejsou vyjednatelná.